Šupem dolů

Snad každé malé dítě, které přijde na dětské hřiště, nejprve utíká vyzkoušet skluzavku. Kolikrát si musí vystát i frontu, aby se na ni vůbec dostalo. To ho ovšem většinou neodradí a po sjezdu je opět v řadě čekajících. A přitom je tato super zábava stará pouhé jedno století.
zasněžené hřiště
Dnes už jí najdeme nejen na hřišti ale i
·        ve školkách
·        v nákupních centrech, kde mají dětský koutek
·        u bazénů
·        běžně na zahradách
·        na některých školních zahradách

Malé, dětské skluzavky, postupně rostly, až se z nich staly tobogány a původně dětská zábava se rozšířila i do světa dospělých.

Tobogány se vyrábějí
a)      točité– pro milovníky zatáček a zákrut
b)      rovné– kde se dá frčet obrovskou rychlostí
c)      kaskádovité – krátké skluzy do dalších tobogánů
d)     speciální– vypadají jako prosklená roura, které se říká zajímavě – splachovadlo
zelené tobogány
Tobogány dnes najdeme dokonce i na zaoceánských výletních lodích a v hotelech, kde zpestřují turistům jejich dovolenou.

I tobogán má své rekordmany

Nejdelší skluzavku neboli tobogán, bychom v Čechách našli v pražském aquaparku.Urazíte na ni dvacet pět metrů.
Za tou úplně nejdelší bychom museli mnohem dál do světa, a to až do Andorry, kde si návštěvníci sjedou přes pět kilometrů.

Tato rarita
–         má vozík pro dvě osoby
–         je vybavena ruční brzdou, kterou můžete snižovat rychlost
–         není určena pro děti do dvanácti let

A jak celá akce probíhá? Pod kopcem Vás připoutají bezpečnostním pásem a lanem vytáhnou po kolejnicích do výšky dvou kilometrů, na vrchol hory. Cestou dolů se řídíte značkami, které upozorňují, kde by bylo opravdu prozíravé ruční brzdu použít.
jízda na tobogánu
Pro ty, jimž je to ještě málo a jsou milovníky opravdového extrému, je určena skluzavka v Brazílii, kde upalujete rychlostí sto pět kilometrů za hodinu, ze čtrnáctipatrové věže. Myslím, že je to jen pro silné nátury. Některé z nás mrazí už jen z té představy.

Šupem dolů
3 (60%)3